PharmDr. Milan Krajíček, K2pharm s.r.o., Opava
Objev nového léčiva je časově velmi náročný (pohybuje se mezi 15 až 20 lety), stojí enormní částky a hlavně představuje vysoké riziko toho, že se vložené prostředky a lidské úsilí také nemusí nikdy vrátit. Jednou z mnoha možností, jak snížit riziko, ušetřit čas a peníze je tzv. Drug Repositioning. Česky přeloženo asi jako "Nové použití starých již používaných léčiv", či něco jako nový smysl použití známého léčiva.
Mimo náhodná zjištění se dá smysl nového využití existující molekuly najít několika velmi efektivními způsoby přístupy: Sémantický přístup, textové dolování, genetický přístup, fenotypový přístup a mnoho dalších. Nejčastěji se jednotlivé přístupy kombinují k získání co nejlepších výsledků. Například textovým dolováním za použití speciálního softwaru byly nalezeny diltiazem a chlorochin, účinné při Alzheimerově chorobě.
Podobně byl objeven cimetidin (původně k terapii peptického/duodenálního vředu) účinný na lidský papillomavirus (HPV).
Rizika a zisky dvou nízkých strategiích výzkumu/vývoje léčiv
Struktura sítě párováním vztahů léčivo – onemocnění. Modré spoje značí vztahy uvnitř léčiv (struktury) a cílového onemocnění. Fialové spoje značí vztahy nemocí léčených s pomocí uvedených léčiv (podle CTD formátu)
Vysoce propojená povaha sítě chorob znamená, že velká množina jedněch nemocí je závislá a ze své podstaty propojená na nemoci další. Mnoho různých chorob se překrývá, probíhá současně a také mnoho chorob způsobuje choroby další. Systematické mapování takovýchto sítí a vzájemných propojení vyvrcholila v koncepci diseasomu. Diseasom ukazuje mapy všech známých onemocnění, jejichž uzly jsou choroby a jejichž vazby představují vztahy na molekulární úrovni mezi buněčnými orgány a daným onemocněním. Odhalování takových vazeb mezi onemocněními nám nejen pomáhá pochopit, proč vznikají určité skupiny onemocnění společně.
Komorbidita stavů vyplývajících z palety chorob nabízí pohledy, které posky- tují nové přístupy k prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. Na základě komplexního přístupu k jednotlivým onemocněním je možné vytipovat nové indikace pro léčiva používaná k léčení odlišných, ale souvisejících chorob.
Pro nadšence je zde i možnost vyhledat nove použiti s pomoci softwaru, který je volně k dispozici ke stažení na adrese https://github.com/adam-sam-brown/ksRepo Ukázka grafické sítě interakce léčivo-cíl dobře demonstruje složitost problematiky a nároky na zpracování dat. Barevné kroužky představují léčiva dle farmakologických skupin (podle klasifikace ACT), čtverečky a jejich velikost představují počet cílů související s jednotlivým léčivem (za použití databáze DrugBank). Graf byl připraven společností Cytoscape (http://www.cytoscape.org/).
Můžeme se setkat ještě s termínem "off label", které znamená každé použití léčiva, které není schválené příslušnou regulační autoritou v kýžené indikaci. Mimo nejběžnější použití léčiva schváleného pro humánní použití ve veterinární medicíně jde například o použití antihypertenziv v terapii intracelulárních infekcí či hypothyreózy. Podávané léčivo musí předepsat lékař a jeho použití v jiné indikaci je na jeho odpovědnosti. A v tom je ta potíž, proč se tento způsob zatím masově neprosadil, i když výsledky jsou jasně průkazné.
Jedním z příkladů, který má pro pacienty velký přínos je OLMESARTAN MEDOXOMIL. O něm bude celý další díl.
zpět na seznam odborných článků
